2. polovina 20. století


Protináboženské represe pokračovaly i v roce 1953. Jejich obětí se tentokrát stal pan farář a čestný kanovník P. J. Stříž.  Ten byl při jednání u krajského církevního tajemníka přinucen požádat nejpozději k 1. říjnu 1953 o své penzionování. Příčinou byl písemný požadavek Místního národního výboru ve Staré Bělé na jeho odvolání, podaný na podkladě udání některých starobělských občanů, že pan farář ve svých promluvách pobuřuje veřejnost proti světské moci.

Na krátkou dobu (od 1. července 1953 do 16. ledna 1954) převzal duchovní správu ve Staré Bělé administrátor P. Josef Maria Semela.


Od 16. ledna 1954 byl starobělským farářem ustanoven P. Josef Bittner SJ. Duchovní správa v následujících létech probíhala za ztížených podmínek, protože farnost spravoval jediný kněz. Bohoslužby se konaly v zavedeném rozsahu. Tradiční průvody k P. Marii do Bělského lesa a průvody Božího Těla byly zakázány (přesněji - nebyly dovoleny).

V šedesátých létech probíhal Druhý vatikánský koncil. O průběhu či výsledcích nebyli věřící informování, neboť to nebylo v zájmu tehdejší světské moci. Útržkovité zprávy byly získávány z poslechu zahraničních rozhlasů, pokud poslech nebyl rušičkami z části nebo úplně znemožněn.


K mimořádné náročné vnější opravě kostela došlo v létech 1964 až 1965. Pro značné obtíže při zajišťování trubkového lešení a měděného plechu, bylo se stavbou lešení započato až 2. srpna 1964. Následovala demontáž starého oplechování věžní báně a oklepávání poškozené omítky, zednické práce i oprava číselníků věžních hodin. Byla provedena výměna dubového sloupu pro nasazení věžní báně s křížem, oplechování věže měděným plechem a nasazení horní části báně s křížem. Po zimní přestávce od 26. dubna 1965 se pokračovalo na opravách vnějších omítek. Současně bylo provedeno odvodnění kolem kostela a zřízena nová elektrická kabelová přípojka kostela. Po provedení zednických a klempířských prací byl do nové báně malé věže uložen zápis, o jehož obsahu farní kronika mlčí. Současně s nasazením báně byl na malé věži upevněn kříž a hromosvod.


Od 1. ledna 1966 byla obec Výškovice připojena k městu Ostrava. V důsledku toho byla duchovní správa této obce převedena z farnosti starobělské do farnosti Zábřeh n.O..

Ke dni 1. října 1967 odešel duchovní správce farnosti P. Josef Bittner do důchodu a na  jeho místo byl ustanoven P. Jaroslav Bárta.


Pražské jaro roku 1968 mělo vliv na zlepšování vztahů mezi státem a církví. Bylo např. v naší farnosti povoleno konat průvod Božího Těla v původním rozsahu – středem obce ke čtyřem pro tento účel zbudovaným oltářům.  Uvolnění se projevilo i na velkém počtu věřících na obnovené májové pobožnosti u P. Marie Lurdské v Bělském lese, či na slavných bohoslužbách o starobělské pouti. Tato situace trvala i v roce 1969, který probíhal ve znamení oslav 1100 výročí smrti sv. Cyrila. Po velmi dlouhé době se ve Staré Bělé uskutečnila ve dnech od 27. do 29. června duchovní obnova. Vedl ji P. Norbert Šamárek, františkán z Prahy, a byl o ni mezi farníky velký zájem. Ostatky sv. Cyrila uvítali farníci 4. července 1969 a oslavili je při slavnostní bohoslužbě, které se kromě farníků zúčastnili i zástupci Církve československé, Místního národního výboru ve Staré Bělé a všech místních veřejných spolků a organizací. V důsledku II. vatikánského koncilu od 3. neděle adventní roku 1969 byl v naší farnosti zaveden nový mešní řád.     Rok 1970 byl vyhlášen rokem bl. Jana Sarkadra (nyní svatého). Státní vedení v tomto roce vyhlásilo tzv. normalizaci ve všech oblastech života společnosti. Toto vyhlášení normalizace se začalo dotýkat i náboženského života věřících. Např. Okresní národní výbor ve Frýdku-Místku nepovolil konání tradiční májové pobožnosti u P. Marie v Bělském lese. Ve dnech 1. až 3. května proběhla ve farnosti duchovní obnova se Sarkandrovskou nedělí. Vedl ji P. Jan Vícha, kapucín z Fulneku.


Stojanovský rok 1971 zůstane v paměti starobělských farníků zapsán jako rok zájezdů na významná poutní místa, ale i rokem návštěvy farnosti kapitulním vikářem olomouckým P. Josefem Vranou. Účastníci autobusových zájezdů navštívili hrob bl. Zdislavy (dnes svaté) v Jablonném, Žibřidovskou Kalvarii a Krakov v Polsku, Sv. Hostýn, Sv. Kopeček, Velehrad a poutní místo P. Marie v Provodově. Kapitulní vikář (později biskup) Josef Vrana navštívil Starou Bělou a uděloval sv. biřmování 14. listopadu 1971. Svátost biřmování ve Starobělském kostele přijalo 206 biřmovanců ze Staré Bělé a 59 biřmovanců z paskovské farnosti. V tomto roce došlo i k významné úpravě vnitřního osvětlení kostela. Podle projektu odborného pracovníka Krajské památkové péče v Ostravě byl presbytář osvětlen čtyřmi halogenovými svítidly a strop nasvícen řadou bočně krytých žárovek umístěných na římsách pilířů kostela. Jako úsporné osvětlení slouží čtyři svítidla spuštěna se stropu, která byla později nahrazena lustry.


V roce 1972 slavila obec Stará Bělá 700 let od první doložené písemné zmínky o své existenci. Farníci výročí oslavili mj. účastí na slavnostních bohoslužbách v neděli 25. června, které byly zakončeny děkovným chvalozpěvem Te Deum. Proběhlo malování vnitřku kostela. Z původního návrhu provedení malby ak. malíře Františka Peňáze schválilo Krajské památkové středisko jen tónování malby ve dvou barvách – béžové a bílé. Se souhlasem památkářů byly stropní malby sv. Petra a Pavla od ak. malíře Zapletala pro jejich značné poškození zamalovány. Současně byla i zatmelena prasklina v klenbě nad presbytářem. V následujícím roce 1973 byly stávající rozměrné obrazy křížové cesty nahrazeny menšími, které naší farnosti darovala farnost Skřípov. Do kostela bylo též zavedeno částečné vytápění pomocí el. topných tyčí zabudovaných do lavic. Pro vytápění kaple a sakristie bylo zvoleno topení akumulátorovými kamny.


Od 1. ledna 1975 byly obce Stará Bělá, Nová Bělá a Proskovice, které doposud patřily do okresu Frýdek-Místek, přičleněny k Ostravě. V důsledku toho byla i po církevní stránce farnost Stará Bělá přičleněna k ostravskému děkanátu.

O Velikonocích roku 1976 sloužil poprvé kněz mši sv. ve farním kostele obrácen čelem k lidu. Splnění tohoto požadavku II. vatikánského koncilu umožnila instalace nového obětního stolu, ambonu a sedes. Toto vybavení kostela, vyrobené podle návrhu ak. sochaře-kněze P. Miloslava Blažka (tehdejšího kaplana u Božského Spasitele v Ostravě), bylo pořízeno jako příspěvek k oslavě 200. výročí od položení základního kamene farního kostela. Uvedené výročí bylo připomenuto při slavnostních bohoslužbách 15. listopadu, kdy Stará Bělá slavila 175 leté výročí posvěcení kostela – “Starobělský krmáš“.

Rok 1978 byl v životě farnosti poznamenán změnami na papežském stolci. Modlitbami při bohoslužbách bylo pamatováno na v tomto roce zesnulé papeže Pavla VI. a Jana Pavla I. A chvalozpěvem Te Deum přivítána volba Jana Pavla II. Volba polského kardinála Karla Wojtyly za viditelnou hlavu Církve se uskutečnila 18. října 1978. Od soboty 30. dubna 1978 byla zavedena ve farním kostele večerní mše svatá s nedělní platností pro ty, kteří se z vážných důvodů nemohou zúčastnit nedělní mše sv.


V roce 1979 si celá  farnost připomínala 250. výročí kanonizace hlavního patrona farního kostela sv. Jana Nepomuckého. Duchovní správce farnosti se rozhodl přikročit k dalším náročným opravám farního kostela. Střecha nad lodí kostela, která byla doposud kryta bobrovkou, byla pokryta měděným plechem. Neméně náročná oprava farního kostela probíhala i v roce 1980. Byly opraveny vnější omítky a celý kostel byl zvenčí opatřen novým nátěrem. Barevnost vnějšího nátěru určilo Krajské památkové středisko v Ostravě. Podle jeho pokynů byly sloupy, římsy a všechny vystupující části natřeny barvou červenou, ostatní plochy barvou bílou (slonová kost). Současně s opravami kostela byly provedeny opravy fasád a nátěry farní budovy i místních kapliček sv. Jana Nepomuckého pod hřbitovem a Povýšení sv. Kříže u bývalé pošty.   Rok 1981 byl rokem 180. výročí posvěcení farního kostela. Toto významné výročí bylo oslaveno při starobělské pouti, v den svátku patrona kostela sv. Jana Nepomuckého  16. května 1981, kdy do farnosti zavítal olomoucký biskup ThDr. Josef Vrana.  Otec biskup zde sloužil slavnostní mši sv., při které zpíval chrámový sbor. O jeho zpěvu se později mezi kněžími pan biskup vyjádřil velmi pochvalně. Pokračovalo se i v úpravách interiéru kostela – započalo se s leštěním umělého mramoru v presbytáři.


Dne 7. července 1985 se konala na Velehradě v rámci oslav 1100. výročí smrti sv. Metoděje pouť věřících, kněží a ordinářů z celé republiky. Této slavnosti se zúčastnil delegát sv. Otce kardinál Casarolli a byli zde přítomní i zástupci vládních orgánů tehdejší ČSSR. Pouti se také zúčastnili někteří starobělští farníci. Celoživotním zážitkem pro ně bylo to, jak shromáždění věřících (asi v počtu 300tisíc) dalo spontánně a v té době nevídaným a výrazným způsobem tehdejším státním představitelům najevo svou touhu po náboženské svobodě. Při skandování věřících, aby papež přijel na Velehrad (tehdy věc naprosto nemožná), nikdo netušil, že se to v krátké době stane krásnou skutečností .


Rok 1986 byl ve farnosti poznamenán náhlým odchodem dlouholetého duchovního správce P. Jaroslava Bárty na nové působiště. Ještě v témže roce se postaral o dokončení opravy svatostánku na hlavním oltáři farního kostela. Farníky oblíbený, obětavý a skromný P. J. Bárta z farnosti odešel a jeho nástupce P. Petr Dokládal na jeho místo nastoupil 17. července 1986.

Počátkem roku 1988 se začala v tehdejším Československu podepisovat Petice katolíků k řešení situace věřících občanů. Tato petice byla šířená s vědomím nejvyššího církevního představitele u nás – kardinálem Tomáškem a byla v souladu s tehdejší Ústavou. Přesto však o podpisy pod touto peticí se začínala zajímat StB.. Do Staré Bělé se tato petice dostala koncem února 1988. Iniciátoři podpisové akce získali během krátké doby na 400 podpisů na deseti podpisových arších.V květnu P. Dokládala navštívil vzácný host pan Torfi Olafsson z Reykjavíku (Island)..


V tomto období také došlo ke vloupání do kostela, kde byl nenávratně odcizen relikviář Sv. Kříže a relikviář blahoslaveného Jana Sarkandra. Z tohoto důvodu bylo zhotoveno složité zabezpečovací zařízení všech kostelních dveří. V období od 10. července do 25. července podnikl duchovní správce farnosti P. Dokládal studijní cestu na Island. Během tohoto období ho ve farnosti zastupoval P. Alois Lyčka. Druhá polovina roku probíhala ve farnosti, stejně jako v celé naší vlasti, ve znamení dlouho očekávaných změn. Již 26. srpna byl v Olomouci slavnostně konsekrován nový biskup ThDr. František Vaňák. Ve dnech 3. až 11. listopadu se konala ve všech kostelích, tedy i v naší farnosti, novéna  před svatořečením bl. Anežky české. Slavná kanonizace této naší nové světice sv. Otcem v Římě proběhla 12. listopadu 1989 za účastí mnoha církevních hodnostářů z celého světa a 9.000 věřících z naší země i některých z naší farnosti. Neuplynul ani týden a v Praze došlo k brutálnímu zásahu policie proti pokojné manifestaci studentů. Následné masové demonstrace v Praze i v jiných městech vedly k definitivnímu pádu tehdejšího vedení státu. Nejvyšší představitel katolické církve v naší zemi, oblíbený a respekt mající devadesátiletý pražský arcibiskup František kardinál Tomášek, se při slavnostní bohoslužbě v katedrále svatého Víta v Praze, konané na počest svatořečení Anežky české, jasně postavil na stranu těch, kdo demonstrovali za svá práva. Na tuto slavnostní bohoslužbu se vypravil i autobus věřících ze Staré Bělé, pro které účast na této mši svaté v přeplněné katedrále byla životním zážitkem. Po dlouhých létech útlaku, kdy svitla nová naděje, těžko se skrývaly slzy dojetí.


Rok 1990 bude zapsán v církevních dějinách naší země jako rok první návštěvy sv. Otce v Čechách a na Moravě. Této výjimečné události byli osobně přítomní mnozí starobělští farníci se svým duchovním otcem. Na slavnou mši sv., kterou papež Jan Pavel II. sloužil před velehradskou bazilikou 21. dubna 1990, byly totiž z farnosti vypraveny dva autobusy s věřícími. Na papežskou tribunu viděli sice jen z dálky, ale zážitek, že byli osobně přítomní bohoslužby, kterou sloužil sám svatý Otec, navíc na Velehradě, je nezapomenutelný. Ti, kteří se nemohli účastnit osobně, sledovali bohoslužbu přímým přenosem v televizi.


Možnost vycestovat do zahraničí bez někdejších potíží využili farníci již 22. června 1990, kdy vykonali poutní zájezd do rakouského Mariazell. Mši svatou, kterou sloužil v českém jazyce za poutníky v této mariánské svatyni duchovní správce P. Petr Dokládal, doprovázel zpěvem i starobělský kostelní sbor.  Uvolnění náboženských poměrů po “sametové revoluci“ se ve farnosti projevilo mj. obnovením májových pobožností u P. Marie Lurdské v Bělském lese i konáním průvodu Božího Těla (z důvodu velkého silničního provozu však jen  kolem kostela). Založen byl též oddíl Katolického junáka. Činnost tohoto spolku podpořil duchovní správce farnosti tím, že Junákům umožnil, aby si z části farní hospodářské budovy vybudovali svou klubovnu. V rámci udržovacích prací byla v tomto roce opravena vichřicí poškozená střecha a nově natřeny ciferníky věžních hodin. Do kaple kostela byly pořízeny nové lavice. V kostele se uskutečnily také přednášky s diapozitivy. Primář MUDr. Hromada přednesl přednášku “Ukřižování a smrt Ježíše Krista z pohledu lékaře“ a P. Rudolf Adámek přednášku o pouti do Svaté Země.


V roce 1991, po dlouhých 20ti létech byla ve farním kostele udělována svátost biřmování. Udělování této svátosti proběhlo v rámci slavnostních bohoslužeb o pouti 16. května 1991 a přijalo ji 50 biřmovanců. Slavnostní mši svatou sloužil a biřmování uděloval nový olomoucký světící biskup mons. Jan Graubner. V období od 10. do 25. června podnikl duchovní správce farnosti svou druhou cestu na Island. Na oplátku přijel do starobělské farnosti otec biskup Alfréd Jolson z Reykjavíku.


V roce 1991 byla také provedena náročná rekonstrukce a dostavba varhan. Varhany byly posvěceny a uvedeny do provozu světícím biskupem olomouckým mons. Josefem Hrdličkou dne 11. ledna 1992.

Ve dnech 30. března až 4. dubna 1992 vykonali někteří farníci se svým duchovním správcem pouť do Říma. V rámci tohoto autobusového poutního zájezdu se zúčastnili hromadné audience u sv. Otce a navštívili Assisi i Padovu.


NAHORU PŘELOM TISÍCILETÍ>

© Copyright 2016 Římskokatolická farnost Ostrava - Stará Bělá