1. polovina 20. století


Další významnou postavou byl P. Fabián Gregárek, který působil ve farnosti od roku 1893. Za jeho působení byl kostel opatřen věžními hodinami, novou keramickou dlažbou. V jubilejním roce 1900, uzrála myšlenka duchovního správce vybudovat kapli, která by zvýšila kapacitu kostela. Základní kámen k této stavbě, kterou bylo rozhodnuto vybudovat jako přístavbu na západní straně kostela, byl položen 28. července 1901 při čtvrtém průvodu Milostivého léta. Plány kaple vypracoval vídeňský architekt Steimitz. S výkopy základů bylo započato již 21. srpna a do konce roku byly postaveny obvodové zdi. Zastřešení bylo provedeno v následujícím roce 1902. Hrubá stavba kaple byla zvenčí omítnuta a z vnějšku dohotovena až v roce 1905. K rozsáhlejším opravám kostela došlo  v létech 1911-1914. Opravena byla vnější omítka a celý kostel byl z vnějšku nalíčen dvojím nátěrem. V roce 1913 proběhla též výměna krytiny kostela. Střecha byla tentokrát pokryta azbestolitem.


Válečným konfliktem 1. světové války byl kostel přímo postižen tím, že mu byly pro válečné účely odebrány dva zvony. Šlo o prostřední zvon z roku 1558 o váze 298 kg s nápisem: “Coelum et terra transibunt verba autem mea manent“ (Nebe a země pominou, ale moje slova trvají). Tento zvon byl rozbit na věži, jelikož ho vojáci nemohli snést vcelku. Druhým odebraným zvonem byl umíráček (“Sanktus“), který vážil 40 kg a byl opatřen nápisem:  “In honorem ss Trinitatis et s. Johannes Nepomuceni 1776“ (K poctě Nejsvětější Trojice a sv.Jana Nepomuckého). Z malé věže byl snesen vcelku. Rekvizici nejvzácnějšího zvonu z roku 1779 o váze asi 600 kg zabránil duchovní správce farnosti zdůvodněním o jeho umělecké hodnotě.

Zrekvírované zvony byly již v roce 1919 nahrazeny novými. Náklady na jejich pořízení byly uhrazeny z darů farníků a prostředků získaných za zvony původní. Nové zvony vyrobily Vítkovické železárny z ocelolitiny.

P. Gregárek se víc než kdo jiný zajímal o technický pokrok. I proto jako první v obci nechal zavést do farní budovy v roce 1911 telefon. Jako první v obci a jeden z prvních na Ostravsku vlastnil automobil značky Klement a Laurin. V roce 1925 byl prvním vlastníkem radiopřijímače v obci.


Za P. Josefa Stříže, který působil ve farnosti od roku 1922, došlo k opravám fasády kostela, elektrifikaci kostela a fary a dokončení přístavby kaple, na kterou značnou měrou přispěl i zdejší rodák P. Antonín Folta, tehdy farář v Heun ve státě Nebraska v Americe.

V zájmu rozvoje katolických spolků ve farnosti zaměřil pan farář Stříž v roce 1929 svou pozornost na výstavbu Katolického domu a svou autoritou a vlivem výrazně podpořil úsilí farníků o uskutečnění tak smělého plánu. Základní kámen stavby, jejíž plány vypracovali stavitelé Strnadel a Novotný z Vítkovic, byl posvěcen o starobělské pouti 18. května 1930.  Spontánním úsilím farníků a díky finanční pomoci od různých veřejných institucí byla stavba již v srpnu roku 1931 zcela dokončena. Slavnost svěcení katolického domu probíhala dva dny 15.  a 16. srpna 1931.

V roce 1938 byl na památku 20. výročí trvání ČSR zřízen okolo farního kostela park. Kromě farníků přispěl na jeho realizaci značným obnosem místní pan farář Stříž.


Události roku 1938 a ztrátu státní samostatnosti v roce 1939 nesli starobělští farníci, stejně jako téměř všichni občané ČSR, velmi těžce. Své pocity vyjádřili spontánní účastí na oslavě svátku sv. Václava. Prosili, aby hlavní český patron vzal celý národ do své ochrany. Jako v první světové válce došlo i na rekvizice zvonů ulitých ze zvonoviny. Jediný vzácný zvon farního kostela byl i v tomto případě zásluhou pana faráře jako umělecké dílo od rekvizice uchráněn. Z farnosti byly odvezeny dva zvony z výškovické kaple a dva zvony z Krmelína.  Je zajímavé, že i během 2. světové války byl kostel opravován a i doplňován o nové vybavení.

     Počátek roku 1945 byl provázen u všech farníků obavami z průběhu a důsledků osvobozovacích bojů. Vzhledem k blízkosti fronty byly zakázány i pohřební průvody. Proto pan farář vyzval v neděli 22. dubna své farníky, aby se odevzdali do ochrany Boží a do ochrany našich českých patronů sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa a sv. Jana Nepomuckého, aby nedali zahynouti nám, ni budoucím. Konečně byla v pondělí 1. května 1945 naše obec osvobozena. K večeru pronikli vojáci Rudé armády od Zábřehu po farském poli ke škole a na dvůr fary. Všechny místnosti byly obsazeny štábem generála Jeremenka, který se na faře ubytoval. Kněží i domácí personál bydlili ve sklepě. Při osvobozovacích bojích byla zasažena několika granáty kaple kostela i budova fary. Během dělostřelecké přípravy útoku na naši obec zřídilo německé velení na kostelní věži pozorovatelnu. Proto dostaly ruské baterie rozkaz kostel “srovnat se zemí“. Jak uvádí zápis ve farní kronice: “celý déšť granátů padal v blízkosti kostela i fary. Podle všeobecného přesvědčení jen na přímluvu P. Marie a našich patronů byl chrám od zkázy uchráněn“. Kostel byl totiž zasažen jen do boční stěny, těsně nad základy.  Při slavném “Te Deum“, konaném v neděli 13. května 1945 na poděkování za naše osvobození, byl proto kostel farníky přímo “nabitý“. V neděli 29. září 1946 světil pan biskup Stanislav Zela nový filiální kostel sv. Floriána v Proskovicích, který byl postaven hlavně obětavostí místních farníků.


V roce 1947 byl farní kostel svědkem výjimečné slavnosti. Dne 13. července zde slavil svou první mši svatou místní rodák, novokněz P. Rudolf Adámek (dvacátý kněz z farnosti od r. 1816).

Následující rok 1948 byl poznamenán změnou politické orientace státu. Ke změně došlo i ve vedení olomoucké arcidiecése. Za zemřelého ThDr. Leopolda Prečana (+2. 3. 1947) byl sv. Otcem od 2. května 1948 jmenován novým arcibiskupem PhDr. a ThDr. Josef Matocha.

V roce 1952 došlo též ze strany státních orgánů k vystupňování ideologického boje proti církví. Prvním vážně postiženým v naší farnosti byl starobělský kaplan P. Josef Rybenský. Ten byl 18. května 1952 (po pouti) orgány Státní bezpečnosti zatčen a pro vykonstruovanou protistátní činnost Krajským soudem v Ostravě odsouzen na čtyři roky do vězení.


NAHORU 2.POLOVINA 20. STOLETÍ>

© Copyright 2016 Římskokatolická farnost Ostrava - Stará Bělá